Budovy

Kostel

Kostel byl vystavěn v roce 1863 jako kaple, podřízená farnímu kostelu sv. Martina v Pusté Polomi. Stavitelem byl kyjovický hrabě Theodor Falkenhayn, k jehož panství tehdy příslušela s Těškovicemi i Pustá Polom. Hrabě Falkenhayn zajistil ve Vídni potřebné plány a poskytl pro stavbu svůj pozemek a materiál, a občané Těškovic přispěli svou prací. Hotová stavba kaple byla vysvěcena tři roky později, dne 20. října 1866. Její zasvěcení je odvozeno od původní malby nad oltářem, která zobrazovala Nanebevzetí Panny Marie.
Tehdy byla tato nová kamenná kaple prostou jednolodní stavbou v novogotickém slohu (délka 17,5 m, šířka 9,5 m a výška 13m). Na střeše byla opatřená dřevěnou zvonicí, ve které byl zavěšen malý zvon o váze 20 kg, ulitý roku 1814 zvonařskou dílnou v Opavě. Ten byl původně byl umístěn v malé dřevěné kapličce, která stála na pozemku u čp. 23 v historickém centru obce. Její stáří bohužel nelze kvůli absenci pramenů určit. Nejistá je také doba jejího zániku. Jednou z pravděpodobných hypotéz je její zničení při velkém požáru obce 24.6.1858, který zničil polovinu Těškovic a své ohnisko měl v těsné blízkosti této dřevěné kapličky, ve stodole domu čp. 20.
Roku 1888 byl u vchodu vystavěn mramorový kříž, pravděpodobně v souvislosti s extrémním krupobitím, které tehdy v srpnu postihlo celé naše území.
Na začátku 20. století došlo ke stavebním úpravám kaple v souvislosti s plánem na zřízení samostatné fary. Kostel v Pusté Polomi byl totiž vzdálen 6 km chůze velmi kopcovitým terénem. Pustopolomský farář, který musel plnit své církevní povinnosti v tak vzdáleném místě, tento plán z pochopitelných důvodů podporoval. Dle obecní kroniky totiž musel často v zimě při cestě do Těškovic opustit své saně a brodit se hlubokým sněhem. Občané tehdy založili za účelem podpory této myšlenky spolek „Jednota pro zřízení samostatné duchovní správy v Těžkovicích“. Ze získaných prostředků byla na pozemku severně od kaple roku 1902 vystavěna budova fary. Pozemek i stavební materiál darovala kyjovická hraběnka Berta Stolbergová, vdova po Theodoru Falkenhaynovi. Přesto si obec musela vzít poměrně vysokou půjčku 30 000 korun na výdaje spojené se stavbou a hlavně s financováním činnosti kněze, které vyžadovala olomoucká kapitula.
Aby byly splněny požadavky, kladené na farní kostel, byla roku 1903 přistavěna na jižní straně kaple sakristie a o čtyři roky později pak i malá předsíň před hlavním vchodem. 28.11.1909 pak byla těškovická kaple povýšena listinou arcibiskupské konzistoře v Olomouci na farní kostel. Od roku 1910 pak na místní faře trvale sídlil kněz.
Po úspěšném završení těchto snah o vlastní faru však bylo záhy zjištěno, že kostel z kapacitních důvodů nevyhovuje. V Těškovicích na začátku 20. století totiž narostl počet obyvatel téměř na 900 a kostel mohl pojmout pouze třetinu z nich. Tehdy se naplno projevila neprozřetelnost členů obecního výboru, kteří o padesát let dříve osobně intervenovali u hraběte Falkenhayna, aby tehdy projektovanou stavbu výrazně zkrátil.
Tuto nepříjemnost se obec roku 1913 pokoušela řešit oprášením tehdy deset let starého projektu, který počítal s přístavbou dvou malých kaplí na severní straně kostela. Arcibiskupská konzistoř v Olomouci však tento plán neschválila, protože kapacitní problém nemohl vyřešit, a místo toho doporučila uvažovat o rozšíření kostela „do šířky“ severním směrem. Za tímto účelem byla vyslána roku 1913 stavební komise, která po důkladném průzkumu zjistila, že tato myšlenka je technicky neproveditelná. Proto navrhla demolici stávající stavby a vybudování zcela nového trojlodního kostela, obráceného průčelím k jihu. Nový kostel měl být tak velký, že v případě realizace by jeho presbytář končil v těsné blízkosti fary. Pojmul by až 1200 lidí a zároveň by sloužil i pro obyvatele sousední obce Výškovice. V září 1913 slezská zemská vláda na tento projekt dokonce schválila peněžní dotaci. Tyto velkolepé plány však zhatilo vypuknutí I. světové války o půl roku později.
Snahy o rozšíření kostela však přetrvaly celé období První republiky. Z roku 1938 tak pochází další návrh, který navrhoval přístavbu zděné věže (poněkud užší než dnes) a prodloužení presbytáře směrem ke škole o 3,5 m. Z pochopitelných důvodů nebyl ani tento projekt realizován kvůli propuknutí další světové války.
Po roce 1945 a následně komunistickém převratu o tři roky později způsobil proticírkevní kurs to, že o rozšíření kostela nebylo možné ani uvažovat. Až po třiceti letech se podařilo vyprojektovat a především prosadit přístavbu nové, zděné věže. Okresní národní výbor v Opavě tuto akci povolil s podmínkou, že veškeré práce provede těškovický farní úřad svými prostředky. Stavební práce na věži byly zahájeny v srpnu 1974 a realizovány v průběhu pouhých pěti měsíců (ONV odhadoval potřebnou dobu pro stavbu na dva roky).
Jeden z posledních významných zásahů do vnějšího vzhledu kostela byla oprava střechy roku 2008. V roce 2010 pak byla rekonstruována celá fasáda, která byla natřena bílou barvou a vzhled kostela byl konečně barevně sjednocen, přičemž věž byla doplněna novým hodinovým strojem.

Opravy kostela
  • Rok 1922 – provedena generální oprava varhan firmou Em. Petr Praha, která varhany vyrobila.
  • Rok 1974 – původní dřevěná věž kostela byla nahrazena zděnou věží. Ukončení opravy v roce 1976.
  • Rok 1978 – byl zakoupen nový zvon z varhanářské dílny z Brodku u Přerova, firma Dytrychová. Váha zvonu 220kg, pohon elektrický.
  • Rok 1977 – v kostele je instalován nový oltářní stůl (ambon).
  • Rok 1978 – pořízeny do kostela nové lavice a omítnuta farní budova.
  • Rok 1981- budova kostela opatřena novou eternitovou krytinou.
  • Rok 1996 – opraveny obrazy Křížové cesty. Byla zbourána a opravena opěrná zeď okolo kostela od okresní silnice, včetně nového oplocení a výsadba zeleně.
  • Rok 1997 – v kostele vyměněna dlažba a odstraněn oltář sv. Josefa. Oprava ozvučení kostela.
  • Rok 1998 – úprava presbytáře – omítnutí zdí, obložení stropu a kolem oltáře položena mramorová dlažba. Během rekonstrukce byl oltář uložen na faře kde byl vlastními silami rekonstruován.
  • Rok 1999 – provedena generální oprava varhan a instalace rekonstruovaného oltáře.
  • Rok 2001- začala rekonstrukce a přístavba místní fary.
  • Rok 2003 – provedeno osvětlení východní a jižní strany kostela třemi reflektory.
  • 2008 – opravena střecha kostela
  • 2010 – kompletně zrekonstruována fasáda budovy
Papírový model kostela v prodeji

Firma Z-Art vytvořila a nabízí zájemcům k sestavení papírový model kostela v Těškovicích v měřítku 1:87. Podrobnosti čtěte na webu www.zartmodely.cz. Z obálky modelu byl převzat i výše uvedený text o historii stavby (autorem je Jan Fryčka).


 

Budova základní školy

Nachází se v centru obce vedle kostela, byla vystavěna v letech 1875 a 1876 za finanční pomoci hraběte Teodora Falkenhaima, zbytek stavby pak hradila obec z půjček. Budova slouží od této doby svému účelu téměř nepřerušovaně. Jen ke konci války zde byla zřízena noclehárna pro uprchlíky a lazaret. V letech 1948-51 a 1951-1980 zde sídlila také kromě obecné školy škola mateřská.
Za dobu své existence byla budova mnohokrát modernizována. Velkých změn doznala v 80. letech, kdy byla vyměněna okna, dveře, provedena instalace ústředního topení. V přízemí byly zbudovány nové šatny a vybavená tělocvična. Poslední změnu zaznamenala budova v roce 2002, kdy byl proveden nátěr fasády.


 

Budova mateřské školy

je umístěna v prostoru zahrady základní školy, vystavěna byla v letech 1977-80. V roce 1993 do ní byla přesunuta školní jídelna, v roce 2003 dostala novou fasádu.


 

Obecní úřad a hasičská zbrojnice

Obecní úřad byl do roku 1938 umístěn v bytě každého starosty. V letech 1940-41 byla provedena přístavba u domu č. 17 a sloužila jako obecní kancelář. Až v roce 1960 byla postavena jednopatrová budova, v níž byla a stále je umístěna v přízemí požární zbrojnice a v prvním patře obecní úřad se zasedací místností. V letech 1990-97 byla budova postupně modernizována – vybudováno elektrické vytápění, nová kancelář starosty, kuchyňka. V roce 2002 pak podobně jako u jiných staveb v obci byla budově natřena fasáda.


 

Prodejna potravin a pohostinství

Prodejna potravin byla vystavěna v letech 1966-67 na místě paského dvora. V 1973 pak bylo v blízkosti postaveno pohostinství Jednota. Do této budovy byla o 2 roky později přestěhována prodejna masa, která však v roce 1997 musela být jako nerentabilní zrušena. Pohostinství funguje stále jako Hospoda u Hanky, prodejna smíšeného zboží taktéž slouží svému účelu.


 

Kulturní dům

Budova dnešního kulturního domu byla v roce 1907 postavena jako obecní hostinec, od té doby však byla mnohokrát radikálně přestavěna:
– 1952-53 – stavba zděného jeviště
– 1964-65 – rekonstrukce sálu, stavba přísálí, sociálního zařízení, střechy
– 1971-72 – zbudování přední části KD a malého sálu a kuchyně v 1. poschodí
– 1985 – vodoinstalace, elekroinstalace, ústřední topení
– 1990 – zřízení vinárny
Dnes tedy poskytuje velký sál s jevištěm, malý sál, kuchyň a vinárnu pro konání nejrůznějších kulturních akcí, soukromých oslav, schůzí apod. Pod samotným kulturním domem je také umístěna moštárna pro potřeby zahrádkářů a posilovna, využívaná oddílem silového trojboje i ostatními občany.