Popis obce z roku 1843

aneb Těškovice před pádem feudálních poměrů

Hospodářské poměry obce a jejich obyvatel se výrazně nezměnily ani po zrušení nevolnictví v roce 1848 a v průběhu 1. poloviny 19. století, z něhož máme souvislý popis obce z tzv. vceňovacího operátu 450 pro Slezsko z roku 1843, jež je uložen ve Státním archivu v Brně. Dle tohoto operátu leží ves Těškovice dvě a čtvrt míle od Opavy, má drsné klima, je na náhorní rovině a pahorkatině a její plocha je 1673 a čtvrt jitra. Průměrná vzdálenost na pole od vsi je půl hodiny. Osaměle stojí mlýn a nedaleko něj několik chalup. Na západ od vsi je v lese panská myslivna, na západní straně vsi panský dvůr. Těškovice náleží k panství Kyjovice, v kriminálních záležitostech podléhají magistrátu Opava. Na severní a západní straně od vsi se rozkládají rozsáhlé lesy. Ves je přifařena a přiškolena do Pusté Polomě, ale excurendo se vyučování vede i v Těškovicích. Potok Gamlich odděluje katastr Tísku.
U vsi je větrný mlýn, vodní mlýn a pila. Obyvatelé jsou katoličtí Slované, živí se skromně zemědělstvím. Roku 1843 bylo napočítáno 235 mužů, 274 žen – celkem 100 rodin v 61 domech. Popis a zpráva o pojištění domů chybí. 9 rodin je zemědělských, 2 řemeslnické, 2 zemědělské a řemeslnické, 1 v soukromých službách, 66 nádenických. Požívá se hlavně moučná strava, chléb, luštěniny, mléko, máslo, sýry, zelí, brambory, jen o svátcích a nedělích maso z vlastního chovu. Nápojem je hlavně voda, ale skoro denně se pije i kořalka.
Je tu celkem 24 koní, 25 volů, 58 krav, 520 zušlechtěných ovcí (panských). Vše je jinak domácího chovu, hovězí dobytek červený. Vepřový dobytek se kupuje z Haliče. Na gruntě se chová průměrně po 2 koních a volech, 2 – 3 krávy, 1 – 2 jalovice, 10 – 12 obyčejných ovcí, 2 – 3 štětináče (vepři). Počet služebných průměrně 4 – pacholek, pohůč a 2 dívky. Málo se pěstuje drůbeže, ve vsi je jen 20 úlů včel. Řeka Setinka žene mlýn a pilu, s okolními vesnicemi je spojení jen polními cestami (Bítov, Výškovice, Kyjovice). Prodeje přebytků se provádějí hlavně v Bílovci.
Polí je 675 a půl jitra, luk 90 a čtvrt, zahrad 7,5 jitra, pastvin 141 a čtvrt j., vysokého lesa 665 j., nízkého lesa 45 j., neobděláno 1 jitro, stavební půdy 6 j., neplodné 24 j., nízký les se skládá z buku a břízy, vysoký z jehličnanů, hlavně z jedlí, a buku. Ovoce se sklidí málo, i sena a otavy, neboť louky a pastviny jsou dost chudé. Používá se slezský hák, ruchadlo, pluh na obracení. Pěstuje se žito, oves, brambory, jetel, v menší míře jarní pšenice, dále ječmen, hrách, vika, pohanka, zelí a lněné semeno.
Tento popis hospodářských a sociálních poměrů v Těškovicích je cenný proto, že je z konce feudálních poměrů, které byly za několik málo let odstraněny revolučním rokem 1848. Ukazuje stav, kdy naprostá většina obyvatel jsou již bezzemci a živí se námezdní prací. Dále ukazuje na velmi skromné životní podmínky početného obyvatelstva, které bylo českého katolického vyznání. Cenným dokladem skutečnosti, že obec byla vždy česká jsou místní názvy např. obou potoků – Setina a Jamník – ale i názvy jednotlivých tratí – Malá Setina, Hraničky, Hrabí, Kutnica, Jilmůvka, pole ve Slamkách, Vesník, studně Klokoč, Širůčka, louka Plaňavá, louka u Luhu, Drahoňovice, u Šindelka, na Mlejnisku…
Od roku 1843, kdy obec měla 509 obyvatel a 61 domů, byl její další vývoj následující:

rok obyvatel domů
1850 544
1859 582
1869 638 67
1880 691 101
1890 707 100
1900 814 108
1910 892 123
1911 916
1917 994
1921 748 130
1928 813
1930 748 140
1934 734
1937 740
1945 783
1946 705
1948 688
1949 696
1950 678 (nebo 690) 140
1952 714
1961 800 157
1970 817 165
1983 888 206