Světové války a meziválečné období v obci

aneb krátké vzchopení před dalšími útrapami

Český společenský a kulturní život v obci byl do roku 1914 značně konzervativní a patriarchální. Událostmi 1. světové války byl silně zasažen život obyvatel obce, na níž začaly brzy doléhat i její následky. Byl to nejen všeobecný nedostatek a bída většiny obyvatel, ale těžce do života vesnice zasáhlo i povolání 160 mužů do rakousko-uherské armády, z níž pro mnohé již nebylo návratu. Za cizí zájmy položilo v této válce 28 těškovických občanů své životy a řada dalších se vrátila s vážnými zdravotními následky.
Obnovení státní suverenity vytvořilo nadějné perspektivy pro rozvoj společenského, hospodářského i kulturního života českého národa. Projevilo se to brzy na aktivitě jak obecního zastupitelstva, tak i politických stran, společenských organizací, spolků a občanů.
Po volbách v roce 1920 se stala nejsilnější stranou v obci Československá strana lidová, která si své příznivce udržela i v dalších volbách. Druhou silnou stranou byla demokratická strana a v pozdějších letech byly založeny občanská a republikánská strana, jejichž vliv však zůstal omezen.
V obci byly v období 1. ČSR 3 hostince, 2 řeznictví, 2 pekařství, 2 potravinové obchody, ševcovství, krejčovství aj., které sloužily také obyvatelstvu okolních vsí.
Kámen na stavbu silnic byl těžen v těškovickém kamenolomu. Úsilím obce byla v roce 1922 za poměrně malé státní subvence vybudována silnice Těškovice – Kyjovice, jejíž náklad činil 1 111 232 Kčs. V roce 1925 pak byla vystavěna nákladem 180 tisíc Kčs silnice Těškovice – Bítov. Elektrifikace byla provedena v r. 1930 nákladem 189 406 Kčs.
Od začátku třicátých let se života velkého počtu obyvatel obce dotkly následky velké hospodářské krize. Nejvíce postihla rodiny nezaměstnaných dělníků, jichž bylo v roce 1932 úředně zaznamenáno 59 a o rok později jejich počet ještě stoupl. Z dochovaných písemností z této doby je zřejmé, že tehdy vzrostla značně i trestná činnost. Potravinové družstvo mělo v té době na 90 tisíc Kčs pohledávek. V roce 1935 postihl obec velký požár, jemuž padla za oběť řada rolnických usedlostí na dolním konci. Ale i přes všechny tyto události se v obci v období 1. republiky rozvíjel kulturní život, který však byl násilně přerušen německou okupací pohraničních oblastí, k nimž byl zahrnut i převážně český bílovecký okres. Těškovice byly s ostatními obcemi bíloveckého okresu okupovány hitlerovskými vojsky 10. října 1938. Brzy poté byla zakázána jakákoliv činnost českých politických stran, organizací a spolků.
Taktéž správa obce byla vykonávána dosazenými německými starosty a úředníky. Postupně byl v obci potlačen český kulturní život, který se omezoval v průběhu války jen na české vyučování ve škole a české bohoslužby. Velký počet těškovických občanů byl posílán na nucené práce. Zemědělci byli povinni odvádět vysoké dávky ze svých výrobků. Útisk a nesvoboda vyvolávaly odpor vůči německé okupaci a fašismu, jehož konec se však přiblížil i zde až v posledních dnech 2. světové války. Těškovice byly osvobozeny po těžkých bojích v tzv. ostravské operaci v neděli 29. dubna 1945 vojsky sovětské armády.