Historie ZŠ

Dějiny základní školy

Zápis ve školní kronice z 10/6 1904:

O prvopočátečném vyučování školním v obci Těžkovicích nezachovaly se žádné záznamy. Dle podání lidu vyučováno prý původně na různých místech v bytech tehdejších rolníků. Kým a kterak bylo vyučováno není známo. Teprv za panování Marie Terezie, kdy zřízena byla v Pusté Polomi škola farní, postaven byl v Těškovicích zvláštní dřevěný domek na místě nynějšího obecního hostince, v němž jedna místnosť sloužiti měla za školní učírnu, druhá za obydlí obecního pastýře, od čehož domek nazývali ne školou, nýbrž pastuškem. Na této škole vyučováno třikrát týdně od tak zvaného praeceptora, jenž byl sem rektorem farní školy v Pusté Polomi posýlán. Tak povstala exkurendní škola v Těžkovicích. Během času však škola tato šešla a pro větší počet žáků v obci těžkovské nedostačovala, pročež byla sbořena a na tomtéž místě postavena za panování císaře Františka I. r. 1826 nová školní budova z tvrdého materiálu s dosti prostornými místnostmi. Podotknouti dlužno, že školu tu postavila obec sama bez přispění velkostatku. Škola tato obsahovala předsíň, učírnu a obydlí obecního pastýře, jež zároveň měl v užívání zahrádku před školou se nacházející. Na této škole vyučováno opět třikrát týdně a sice v úterý, ve čtvrtek a v sobotu opět od praeceptorů školy farní. Druhé tři dny v týdnu vyučoval týž praeceptor na exkurendní škole v jiné vesnici. Za toto vyučování dostával praeceptor až do roku 1830. 40 zl. víd. m., od roku 1830 dostával 100 zl. cov. m. tj. 105 zl. r. m. = 210 K a měl vykázaný byt s druhým ještě praeceptorem v malé podkrovní světničce školy farní, kterémuž bytu říkali tehda “Kanape”. Na exkurendní škole praeceptory byli: Otipka, Kadula, Smršek, Rudolf Kraus, Jan Vavrečka, Frant. Vaněk, Frant. Vavrečka a Adolf Vaněk.
Veliký obrat ve školství obecném nastal r. 1809., kdy vydán byl nový říšský zákon školní. Poněvadž počet žáctva stále a stále vzrůstal a mimo to měla obec Těžkovice přispěti obnosem 4000 zl. na novou školní budovu do Pusté Polomě, usnesli se občané Těžkovští, že žádají o vyškolení obce Těžkovic ze školy farní, což jim také povoleno bylo. Výnosy, jimiž Těžkovice vyškoleny s obce farní se nezachovaly. Roku 1875. započato se stavbou nové školní budovy, kteráž následujícího roku dokončena byla. Plány a rozpočty na stavbu této školy provedl p. Dluhoš t.č. stavitel v Klimkovicích. Na návrh úroz. pána Teodora hraběte ze Falkenhaimů majitele velkostatků v Těžkovicích, Kyjovicích a Pusté Polomi postavena škola o dvou učírnách na příhodném místě, jehož větší čásť úroz. pán Teodor hrabě z Falkenhaimů daroval, menší čásť pak náležela obci. Na stavbu této školní budovy přispěla obec i velkostatek dle přímé daně a sice: velkostatek obnosem 3730 zl. 32 kr. a obec obnosem 5151 zl. 41 kr., za týmž účelem vypůjčila si obec u zemské pokladny slezské obnos 5000 zl., kterýžto obnos měl býti 26 půlročními splátkami umořen.
Poněvadž stavitel této školy povolán byl ku službě vojenské, obstarávala dohled nad stavbou školy tehdejší správa obce, následkem čehož škola postavena úplně jinak, nežli jak v plánu bylo naznačeno. K témuž účelu vypůjčila si obec Těžkovská jěště 2000 zl. u Opavské spořitelny, kterýž obnos prý zbytečně od těch, kteří na stavbu dohlíželi a jimž vše svěřeno bylo, rozmrhán byl. Občané Těžkovství, vidouce kterak tehdejší správa obce s jejich penězi nahrává, zanevřeli na školu tou měrou, že mnozí ani kolem školy jíti nechtěli a raděj obešli druhou stranou, jen aby škola nepřišla jim na oči. Otevřena a veřejnosti oddána byla tato škola počátkem školního r. 1876/77. Školní obec Těžkovice zařaděna byla původně do III. třídy platební. Výnosem c.k. zemské školní rady ze dne 15. dubna 1877 č. 429 zařazena do II. platební třídy a do IV. třídy školného t.j. 2 zl. 8 kr. z jednoho žáka. Začátkem školní ho roku 1896/ 97 rozšířena jednotřídní obecná škola na školu dvoutřídní.
V dubnu r. 1902 oslaveno 25ti leté jubileum zdejší školy. Oslavy zúčastnilo se na 20 členů Pohorské učitelské jednoty u přítomnosti všech žáků, představenstva obce a místní školní rady.

Dále jen stručně

Z výše citovaného zápisu se tedy dovídáme, že nejprve byly vyučováno nejspíše místními lidmi, od panování Marie Terezie byl z Pusté Polomě posýlán praeceptor, který vyučoval třikrát týdně. V letech 1875 – 76 byla vystavěna nová školní budova, v níž se děti vzdělávají dodnes.
Od roku 1929 učili na škole Alois Myška, Zdeněk Ryšavík, Marta Myšková. Z tohoto období pochází rovněž první fotografie žáků a učitelského sboru. Každý začátek a ukončení školního roku bylo doprovázeno bohoslužbou v místním kostele.
Velmi zajímavý je počet žáků, kteří tuto školu navštěvovali. Od roku 1899 – 1902 se jejich počet pohyboval mezi stošedesáti až stosedmdesáti. Ve školním roce 1902/03 stosedmdesátdevět – později děti ubývalo. Za zmínku rovněž stojí školní rok 1937 – 38, kdy do prvního ročníku nastoupilo 60 dětí, a třída musela být rozdělena na A ,B.

První školní kronika byla psaná německy a taktéž zápisy od roku 1938 do roku 1943. V době německé okupace byla čeština pouze jazykem dorozumívacím. Všechny úřední knihy a tiskopisy byly německé. V období okupace působil na škole učitel Otakar Schindler, který prožité válečné události pak do školní kroniky zaznamenal česky. V tomto čase (1938) naspoupil na školu pan Karel Krayzel nejprve jako učitel a od r. 1951 do r. 1978 jako ředitel.
V roce 1943 byla provedena přístavba bytu pro řídícího učitele. Ke konci války v roce 1944 – 45 byly v zimě ve třídách zřízeny noclehárny pro uprchlíky. Byli zde Poláci , nejvíce však zajatců z Ukrajiny, a to od nejmenších po starce. Učilo se v jedné třídě – rozdávaly se jen úkoly. Později byl ve třídách zřízen lazaret pro nutné operace a vyšetření.
V letech 1948-51 byla ve škole umístěna i mateřská škola. Její činnost byla znovu obnovena v r. 1957 jako žňový útulek pro děti předškolního věku. Zemědělský útulek s celodenním provozem byl změněn od r. 1959 na mateřskou školu se stravováním. Nejprve se vyvařovalo jen pro děti MŠ, později se prodávaly obědy a svačiny i dětem národní školy.
Školní budova tedy sloužila jako dvouúčelová – v přízemí pracovala MŠ pod vedením ředitelky Květoslavy Potůčkové, v prvním patře národní škola s 5 postupnými ročníky pod vedením ředitele Karla Krayzla.
Do 6. – 8. ročníku pak žáci dojížděli do školy ve Slatině (1945-1960). V roce 1961 – 62 dochází ke změně docházky žáků 6. až 9. postupných ročníků. 56 dětí začalo navštěvovat ZDŠ v Pusté Polomi. Ve Slatině, kde dosud žáci dojížděli, došlo k velkému úbytku žáků. Rok 1962 – 63 je zajímavý tím, že se učilo na směny, jelikož se do budovy školy umístila MŠ s celodenním provozem. První třída se nestřídala.
Od roku 1975 I. stupeň základní školy jen s 1. – 4. ročníkem (osmiletá školní docházka). K organizační změně dochází v roce 1996/97, kdy je na školu umístěn zpět 5. ročník (devítiletá školní docházka). Teprve v roce 1981 byla mateřská škola přemístěna do nově postavené školní budovy. Stravování žáků je zajištěno dovážením obědů z MŠ.
Učitelé působící na škole byli např.: Jiří Hon, Ladislav Lindovský, Emilie Juchelková, Josef Tvarůžka, Libuše Vřeská.
Změna ředitele školy nastala v roce 1978 – 79, kdy do funkce nastupuje zdejší učitelka paní Jana Gráfová. Po její dobu působení došlo k celkovému zvelebení budovy školy. Byla vyměněna okna, dveře, provedena instalace ústředního topení. V přízemí byly zbudovány nové šatny, vybavená tělocvična. V roce 1993 byla zřízena na žádost rodičů školní družina. Pro zlepšení práce školy, především družiny, byla jídelna umístěna v budově mateřské školy, kde je v provozu až dodnes. Paní ředitelka Gráfová setrvala ve vedení školy do roku 1999.
Do vyhlášeného konkurzu na funkci ředitele základní školy, se přihlásil Mgr. Miroslav Čmelík z Opavy, který vyhověl podmínkám konkurzního řízení. Ve funkci ředitele naší školy působil od 1. října 1999 až do 31. října 2016.
V létě 2015 proběhl další konkurz, v němž byla vybrána jako nová ředitelka Mgr. Soňa Jarošová z Těškovic. Ve funkci ředitelky působí od 1. listopadu 2016.